Průměrná mzda

V semináři MIT pro 1. a 2. ročník gymnázia jsme se nedávno zabývali tématem mzda. Dozvěděli jsme se, jaký je rozdíl mezi tzv. superhrubou, hrubou a čistou mzdou, a naučili jsme se vypočítat čistou mzdu z hrubé a naopak. V této souvislosti jsme se také zabývali tzv. průměrnou mzdou, jejíž aktuální výše v České republice je cca 27 000 Kč.

 

Přestože se termín průměrná mzda používá velmi často (v médiích, v politice...), nejedná se právě o nejvhodnější statistický ukazatel. Důvodem je fakt, že na zhruba dvě třetiny obyvatel na průměrnou mzdu nedosahují (jejich mzda je tedy nižší než výše uvedených 27 000 Kč).

Jak je to možné? Ukážeme si to na jednoduchém fiktivním příkladu. Představme si společnost o pouhých pěti zaměstnancích. Výše jejich hrubé měsíční mzdy je uvedena v následující tabulce:

 

Spočítáme-li si průměrnou hrubou měsíční mzdu v této společnosti (jednoduchý aritmetický průměr), získáme částku 32 000 Kč. Pohledem do tabulky však zjistíme, že 80 % zaměstnanců firmy má mzdu o 12 000 Kč nižší, než je průměrná mzda. Důvodem je výrazně vyšší mzda zaměstnance č. 1 (což může být např. ředitel společnosti) oproti zbývajícím zaměstnancům.

Na stejném principu funguje průměrná mzda (nejen) v České republice. Existuje malá část obyvatel, jejichž mzda je výrazně vyšší než průměr, zároveň však takto vysoké mzdy zvyšují průměrnou mzdu na hodnotu, na kterou více než polovina obyvatel nedosáhne.

Ve statistice existují i jiné vhodnější charakteristiky polohy, např. medián (prostřední hodnota). Ukazatel průměrné mzdy je tedy třeba brát s patřičnou rezervou, stejně jako celou statistiku. Konečně, již Winston Churchill prohlásil: „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“